Stravování je jedním z nejvýznamnějších faktorů životního stylu, ovlivňuje funkci a výkonnost imunitního systému a má tak zásadní význam při vzniku i prevenci mnoha onemocnění včetně onkologických.
Rozsáhlé studie vyhodnocovaly stravovací zvyklosti v oblastech s prokázanou dlouhověkostí. V oblasti Středozemního moře k takovýmto zónám patří ostrovy Sardinie a Ikarie. Předpokládá se, že ochranu proti civilizačním onemocněním v těchto oblastech přináší konzumace čerstvého ovoce, zeleniny, zvláště rajčat, luštěnin, ořechů, oliv a olivového oleje. Roli patrně také hraje nízká spotřeba červeného masa a mléčných produktů či pití červeného vína během stolování. Tento způsob stravování získal označení středomořská dieta. Spojuje se s fyzickou aktivitou do vysokého věku a klidným životní stylem s pevnými sociálními vazbami.
Dlouhověkost je popisováná také v některých oblastech Japonska, typicky na ostrově Okinawa. Tam je spojováná s pravidelnou konzumací mořských ryb, mořských plodů, řas, čerstvé zeleniny, jedlých hub, výrobků ze soji afermentovaných výrobků typu kimchi nebo miso (pasta z fermentovaných sojových bobů, černé rýže nebo ječmene s kulturou houby kódži). Dalším typickým rysem stravování v této oblasti je nízký kalorický příjem. Jako zajímavost je možné uvést, že průměrná délka života zápasníků sumo, kteří jsou známí svou vysokou hmotností, je přibližně o 10–20 let kratší než u běžných japonských mužů
Postupné nahrazování tradičního asijského způsobu stravování západním stylem se označuje jako westernization. Je provázené nárůstem civilizačních nádorových onemocnění ke kterým patří nádorová onemocnění prsu, prostaty, tlustého střeva a slinivky. Tento trend je patrný i při přestěhování obyvatel asijských zemí do oblastí s výrazně západním způsobem stravování, který je charakteristický vysokým podílem průmyslově zpracovaných potravin, zvýšenou konzumací červeného masa, uzenin a smažených jídel zvl. v řetězcích rychlého občerstvení, nedostatkem pohybu a obezitou.
Epidemiologická data mají i své exaktní vysvětlení: ve středomořské stravě je bohatě zastoupena zelenina obsahující lykopen a sulforafan či olivový olej obsahující oleokantal. V oblasti Asie je častá konzumace zeleného čaje s obsahem katechinů, nebo mořských ryb s obsahem vitaminu D a Omega-3 mastných kyselin. Na protinádorové ochraně se podílí patrně i alicin obsažený v česneku, gingeroly a shogaoly v zázvoru nebo kurkumin v kurkumě. U některých rostlinných látek byla experimenálně prokázána jejich schopnost potlačovat nádorovou angiogenezi – tento mechanizmus brání tvorbě krevních kapilár v nádorovém ložisku a tím znemožňuje jeho růst.
Čerstvě nasbírané olivy obsahují oleokantal který v experimentálních pracích potlačuje růst určitých typů nádorových buněk.