K nejvýznamnějším úkolům imunitního systému patří vyhledávání a likvidace poškozených buněk ze kterých by v budoucnu mohlo vzniknout onkologické onemocnění. Atypické buněčné klony se v lidském těle tvoří opakovaně, proto je bezchybná činnost imunitního dozoru nezbytná pro zachování zdraví. Specializované složky imunitního systému provádějí také dohled nad již existujícími nádorovými ložisky nebo skrytými nádorovými buňkami, které unikly předchozí léčbě.
Výkonnost imunitního systému mohou příznivě ovlivňovat mnohé faktory životního stylu, například stravovací zvyklosti, pohybové aktivity, kvalitní spánek nebo radost přinášející vztahy s okolními lidmi či blízkost domácích mazlíčků .
Jiné faktory obranyschopnost oslabují – může se jednat o dlouhodobou stresovou zátěž , chronické infekce, nedostatek vitaminu D ale i nedostatek spánku. Obranyschopnost oslabuje také stárnutí.
Zajímavým příkladem dokládajícím mimořádné postavení imunitního systému je případ popsaný v odborné lékařské literatuře kdy k přenosu nádorového onemocnění došlo při transplantaci orgánů. Jednalo se o případ ženy, která prodělala 16 let před darováním orgánů operaci maligního melanomu. V době, kdy se stala dárkyní orgánů, byla bez známek tohoto onemocnění, melanomové buňky se však objevily u příjemců jejích ledvin. To znamená, že buňky původního nádoru po celých 16 let přetrvávaly v orgánech jejího těla zcela nepozorovaně a v transplantovaných ledvinách se začaly rozmnožovat až díky imunosupresivní léčbě příjemců.
Výkonnost imunitního systému klesá s věkem, hovoříme o tzv. imunosenescenci.